Příběh lomu Alkazar se začal psát v roce 1908, kdy jej založila Pražská báňská společnost. Zpočátku byl znám pod různými názvy, například V Kozlech, Hradiště nebo Hostím 1, a fungoval jako běžný vápencový lom. Jeho osud se však dramaticky změnil v bouřlivých letech druhé světové války.
Nacistické ambice pod zemí
Jakmile se nacisté chopili vlády, jejich ambice v souvislosti s lomem Alkazar z něj udělaly místo velkého významu. Byla vybudována úzkorozchodná železnice, která spojovala Beroun-Závodí s lomem, a plánovala se její přestavba na standardní rozchod. První podzemní továrnu si představovala společnost Škoda Werke, určená pro výrobu tankových děl ráže 75 mm. Ambiciózní projekt byl překvapivě zrušen ještě před zahájením.
Již o měsíc později se ho ujala společnost Avia, která se pustila do jiného úkolu. Pod krycím názvem "Kainit" začala stavět podzemní haly pro výrobu leteckých motorů. I tato továrna však zůstala nedokončena, takže podzemní komory měly nejistou budoucnost.
Radioaktivní intriky
Úložiště s radioaktivním odpadem bylo zazděno
V poválečném období našel lom Alkazar nečekané využití. Dva z jeho tunelů se proměnily v nejstarší úložiště radioaktivního odpadu v zemi, kde byly v letech 1958-1964 uloženy radioaktivní materiály. Tajemství ukrytá v těchto tunelech vzbudila v 70. a 80. letech 20. století zvědavost dobrodruhů a badatelů, což vedlo k odhalení skrytého úložiště. V 90. letech 20. století bylo úložiště obehnáno betonem, čímž byl navždy uzavřen jeho radioaktivní obsah. V těchto tunelech našlo své místo k odpočinku neuvěřitelných 4 100 sudů s nízkoaktivním odpadem, především ze zdravotnických zařízení.
Jedinečná krajina lomu
Lom Alkazar je také pozoruhodným přírodním zázrakem. Při těžbě vápence zde vznikla hydrotermální jeskyně, která vznikla činností horkých roztoků. Jeskyně, která je velká asi 2 x 2 metry, byla původně zdobena ohromujícími krystaly kalcitu. Bohužel, část její nádhery zničili zvědaví návštěvníci.
Hledání ztraceného nacistického tunelu
V okolí lomu je krásná příroda
Jednou z nejpoutavějších záhad obklopujících lom Alkazar je nepolapitelný nacistický tunel. Nacisté měli velkolepé plány na propojení lomu s proslulým podzemním komplexem Moréna "bájnou chodbou", která fascinuje jeskyňáře již od 70. let 20. století. Dochovaly se podrobné plány tohoto podzemního spojení, ale samotná chodba nebyla nikdy objevena. Posledních několik desítek metrů vedoucích k bájné chodbě zůstává nepřístupných kvůli úporně tekoucímu jílu.
Zdá se, že nacistické snahy o vybudování tunelu nebyly nikdy uskutečněny, protože asi 300 metrů chodby do údolí Bubovického potoka zůstalo nedokončeno. Úzkorozchodná důlní železnice se měla dále prodlužovat, překonávat most přes údolí Bubovického potoka a nakonec se dostat do Alkazaru přibližně 1300 metrů dlouhým tunelem. Původní harmonogram počítal s dokončením do roku 1949, ale poválečný vývoj se ubíral jiným směrem a plán tunelu zahalil tajemstvím.
Zdroje: cs.wikipedia.org, badatele.net, brdy.info
