Legenda o sudějovském léčivém prameni pochází již ze 17. století a jeho mystika stále přitahuje poutníky z širokého okolí.

Zdroj: Youtube

Zázrak se rodí

Původ léčivého pramene je opředen historií a mýty. První písemná zmínka o studánce pochází z roku 1720, i když je pravděpodobné, že pověst léčivého pramene sahá ještě dále do minulosti. Říká se, že voda z této studánky vedla k četným zázračným uzdravením, což následně proměnilo Sudějov v poutní místo.

Voda je prý mírně radioaktivní a má příznivé účinky na oči a problémy s dýcháním. O významu pramene svědčí kostel svaté Anny. Kamenný poutní kostel, postavený v roce 1725, se stal ústředním místem pro ty, kteří hledali útěchu a uzdravení. Sudějov se brzy vyvinul v prosperující obec s farou, panskou hospodou, a dokonce i lázněmi, kde se poutníci očišťovali zázračnou vodou.

Zdroj naděje a uzdravení

Do Sudějova míří lidé z celého kraje, kteří s sebou nosí džbány a nádoby, aby si nabrali vodu, jež podle nich má moc léčit různé neduhy. V době před první světovou válkou se voda ze sudějovského pramene dokonce stáčela do lahví pro širší distribuci, podobně jako dnes minerální voda. Samotný pramen se nachází ve studánce u paty východní zvonice, voda je od roku 1843 vedena do kaple.

Má však zdejší voda skutečně zázračné vlastnosti? V moderní době vědy lze taková tvrzení snadno přezkoumat. Seznam Medium testoval vodu pomocí měřiče mineralizace. Výsledky ukázaly, že voda obsahuje méně než 100 mg rozpuštěných látek na litr, takže je měkčí a potenciálně zdraví prospěšná. Voda však nebyla podrobena oficiální analýze, která by potvrdila její nezávadnost, takže její konzumace je na vlastní nebezpečí.

Příběh víry a tradice

Údajně léčivý pramen přitahuje mnoho lidí. V průběhu let se k němu konaly četné poutě, při nichž se u studánky sloužily mše na počest údajných zázračných uzdravení. V době svého vrcholu přitahovaly sudějovské poutě tisíce lidí ze vzdálených míst, například z téměř 50 kilometrů vzdálených Poděbrad – což bylo vzhledem k tehdejším dopravním omezením pozoruhodné.

Pro rostoucí počet poutníků byl kolem kostela vybudován opevněný poutní areál se zvonicemi a třemi bočními kaplemi. Dva starobylé zvony, zdobené náboženskými reliéfy, obstály ve zkoušce času a byly zachráněny před zničením během obou světových válek.

Odkaz a obnova

Význam Sudějova vedl v roce 1859 ke zřízení samostatné římskokatolické farnosti, která poskytuje duchovní péči dvanácti přilehlým obcím a vzdělávací služby ve dvou školách. S tím, jak se měnil svět, se však měnila i četnost a charakter poutí. Během druhé světové války a komunistické éry tradice procesí ochabla.

V roce 2005 se samostatná farnost v Sudějově sloučila s farností v Uhlířských Janovicích a obec zaznamenala úpadek svého náboženského významu. Přesto v roce 2011 prošla fara díky fondům EU pro rozvoj venkova krásnou rekonstrukcí, která oživila sudějovskou poutní tradici. Dnes se zde opět konají poutě, které vždy přilákají stovky věřících včetně významných osobností katolického duchovního života.

Příběh léčivého pramene je fascinující směsicí historie, víry a tradice. Jeho údajně zázračná voda je po staletí zdrojem naděje na uzdravení. I když moderní věda může zpochybňovat její nadpřirozenou moc, přetrvávající kouzlo pramene stále přitahuje poutníky, kteří hledají útěchu, inspiraci a spojení s odvěkou vírou.

Zdroje: medium.seznam.cz, turistika.cz, kutnohorsky.denik.cz