Rádia v Československu nebyla jenom přijímači signálů, ale okny do duše národa. Od svého zrodu v roce 1923 až po proměny a vzpoury, které přinesla éra sametové revoluce, rádia neustále vibrovala srdcem společnosti. Skrze vysílání sdílela nejen zprávy a zábavu, ale formovala myšlenky, spojovala osudy a vytvářela pouta mezi lidmi.
Rozhlas v éře autoritářství
Vstupte do světa zvuků a tónů, do světa, kde se slova stala melodiemi a hudba vyprávěla příběhy.
Československý rozhlas (ČsRo) byla československá státní organizace, provozující mezi lety 1948 a 1992 rozhlasové vysílání v Československu. Již od roku 1945 působily dvě společnosti Český rozhlas a Slovenský rozhlas pod společnou hlavičkou Československého rozhlasu.
Po zestátnění v roce 1948 se Československý rozhlas stal propagandistickým a cenzurovaným médiem režimu a dle zákona byla činnost ČsRo založena na politice Komunistické strany Československa.
Vlny změn
Společenské uvolňování v 60. letech se projevilo i v rozhlase a v srpnu 1968 a během okupace Československa se rozpoutaly o jeho budovu boje. Během následné normalizace byl rozhlas opět součástí socialistické politiky. V listopadu 1989 se během sametové revoluce přidali pracovníci ČsRo k protestům a ve svých pořadech informovali veřejnost o aktuálních událostech.
Nové začátky
V demokratickém Československu vznikly následně na národním principu dva nové veřejnoprávní subjekty, Český a Slovenský rozhlas, které převzaly většinu vysílání.
V roce 1992 tak ČsRo zajišťoval pouze provoz jedné celostátní stanice a zahraničního vysílání. Československý rozhlas ukončil své vysílání rozpadem Československa na konci roku 1992.
Televizní éra
V únoru 1957 nastoupila do vznikající Československé televize, coby první kameramanka - žena Věra Štinglová
Od roku 1953 provozoval Československý rozhlas také televizní vysílání. Samostatná Československá televize vznikla v roce 1957 vyčleněním televizní sekce z rozhlasu.
Kultura a ideologie
Rozhlasové vysílání se netýkalo jen dospělých posluchačů, ale i dětí a mládeže. Pro ně byly vytvořeny speciální pořady.
Hlavní redakce vysílání pro děti a mládež se v období normalizace soustředila na pořady umělecké, kam se řadí pohádky, rozhlasové hry a hudební pořady, ale i na pořady vzdělávací a publicistické. V tomto turbulentním období bylo rozhlasové vedení spíše zaměřeno na věkovou kategorii mezi 15. a 20. rokem, vychovávajíc mládež v duchu tehdejší ideologie.
Propojení s posluchači
Důležitou roli sehrálo živé vysílání, které přinášelo nejen přímý kontakt s posluchačem, ale i prostor pro spontánnost a autenticitu. Pořady jako Mikrofórum se staly významným prvkem rozhlasového vysílání, propojujícím posluchače s aktuálními událostmi a populární hudbou.
Hudba jako cesta k sebevyjádření
Ať už šlo o pravidelné výpravy za písničkami v pořadech jako Toulky za písničkou nebo Pionýrská jitřenka, rádio nabízelo mladé generaci prostor k zábavě, ale i k reflexi a formování identity.
Spolupráce osobností jako Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř přinesla nejen nezapomenutelné písně, ale i příběhy o začátcích, kdy hudba nebyla jen hudbou, ale i poutavým vyprávěním o životě.
Pojďte s námi zavzpomínat na pořady dob minulých!
Retro kvíz: Oblíbené rádiové pořady – poslouchali jste je?
Díky za to, že sis vyzkoušel náš kvíz. Doufáme, že ses něco nového dozvěděl a bavilo tě to. Nezapomeň se podělit o svůj výsledek s přáteli!
Zdroje: cs.wikipedia.org, radiotv.cz
