Když se vydáte na cestu po České republice, můžete narazit na různá nářečí a místní dialekty. Bohatství jazykových variant vzniklo díky historickým, geografickým a kulturním faktorům, což vede k jedinečným slovním výrazům a zvratům. Zde se podíváme na několik zajímavých nářečí a jejich specifické výrazy.

Zdroj: Youtube

Čeština v nářečích

Každý český region má své specifické jazykové rysy. Zde je příkladová věta, která ukazuje, jak se může stejná myšlenka vyjádřit různými způsoby v závislosti na regionu.

·        Spisovná čeština: Dej mouku z mlýna na vozík.

·        Středomoravské (hanácké) nářečí, Olomouc: Dé móku ze mléna na vozék.

·        Východomoravské nářečí, Zlín: Daj múku ze mlýna na vozík.

·        Slezskomoravské nářečí, Opava: Daj muku ze mlyna na vozik.

·        Střední Čechy, Praha: Dej mouku ze mlejna na vozejk.

Nářečí Čech a jejich podskupiny

Území Čech lze dialektologicky rozdělit na čtyři hlavní oblasti s vlastními nářečními podskupinami: středočeskou, jihozápadočeskou, severovýchodočeskou a jihovýchodočeskou.

Do středočeské oblasti patří centrální část Čech s městy Prahou a jejím okolím, Mělníkem, Nymburkem, Poděbrady, Rakovníkem, Příbramí, Pelhřimovem a Táborem. Nejčastější změna je z í na ej (cítit – cejtit).

Jihozápadočeská podskupina se vyznačuje změnou ť v j po samohlásce (zaplaťte – zaplajte). Lexikální zvláštností jsou například černá jahoda – borůvka, zátočina – zatáčka.

Do severovýchodočeské podskupiny patří oblasti Nymburska, Boleslavska, Chrudimska, Hradecka. Změny jsou patrné především po samohláskách í/ý v ej po ostrých sykavkách c, z, s (cejtit, vozejk, lesejk).

Jihovýchodočeská podskupina (někde označována jako českomoravská) je směs nářečí všech českých podskupin a části moravských. Typickým znakem je například sloveso být. Ve 2. osobě jednotného čísla se užívá tvaru seš a v 1. osobě jednotného čísla tvaru su. Také podstatná jména s kořenem -s, -z, -l se skloňují měkce (v lesi, v úli). Mluva je zde ovlivňována sousedními nářečími a není všude stejná.

Moravská nářečí jako jedna sloučenina

Zatímco čeština se stala oficiálním jazykem České republiky, Morava si uchovala svou jazykovou rozmanitost, která se promítá do mnoha různých dialektů a nářečí. Moravština, či obecná moravština, je označení pro meziútvar češtiny, který převažuje na větší části Moravy a Českého Slezska. Toto území je však nářečně rozmanité a jeho dialekty jsou natolik odlišné, že jednotný moravský jazyk lze jen těžko definovat.

Valašské nářečí: Valaši, obývající Valašsko, mají svůj jedinečný dialekt. Například, místo otázky "Co to je?" mohou říci "Što to je?".

Hanácké nářečí: Na Hané se můžete setkat s frázemi, jako je "To oni tó dobó babóňajou," což znamená "Děti ještě nespí, pořád tam šmejdí." Tady se slova mohou proměnit a zdát se nám zcela cizími.

Karvinské hornické nářečí: Toto nářečí má blízko k polštině. Slova se mění a může to být pro návštěvníka obtížné pochopit. Například "Jak havir Bártek wylyczól babe" znamená "Jak havíř Bártek zfackoval svoji ženu."

Abychom se vyhnuli nedorozuměním a mohli snadno komunikovat napříč těmito nářečími, je dobré si uvědomit, že i když jsou tyto dialekty odlišné, čeština je stále hlavním jazykem. Učení základních frází a pozornost k místnímu výslovnostnímu rozdílu může být užitečné, pokud plánujete cestovat po různých částech České republiky.

Ať už se chystáte na Valašsko, Hanácko, Plzeňsko nebo do jiných regionů České republiky, buďte připraveni na různé nářečí a místní slovní výrazy. Každý region má svou jedinečnou jazykovou kulturu, která přispívá k bohatství českého jazyka. Vaše znalosti nářečí si můžete nyní otestovat v našem kvízu.

Kvíz: Co znamená ňuchňa nebo vošajslich. Jak dobře znáte česká nářečí?

Díky za to, že sis vyzkoušel náš kvíz. Doufáme, že ses něco nového dozvěděl a bavilo tě to. Nezapomeň se podělit o svůj výsledek s přáteli!

Zdroje: refresher.cz, jazyky.com, ahaonline.cz