Úplný počátek firmy začal v roce 1894, kdy tři sourozenci Anna, Antonín a Tomáš, otevřeli malou obuvnickou dílnu ve Zlíně. Skromný začátek se brzy proměnil v revoluční průmyslovou sílu.
Od malé dílničky k továrně
V roce 1899 udělal Tomáš Baťa krok, který pozměnil chod firmy. Navštívil Frankfurt nad Mohanem a přivezl do Zlína několik jednoduchých strojů, čímž zahájil éru mechanizace práce. O devět let později, v roce 1908, měla firma již 120 zaměstnanců a byla výhradně vlastněna Tomášem Baťou.
Baťovy závody se velmi rychle rozšiřovaly
Inspirace v USA
Inspiraci k rozšiřování podniku hledal na svých cestách po USA, kde se Tomáš setkal s konceptem taylorismu. Jedná se o rozložení pracovních postupů na jednotlivé operace a úkony. Tato inspirace vedla k dalšímu zefektivnění výroby, a v roce 1927 tak zavedl pásovou výrobu po vzoru Henryho Forda.
Rozvoj během první světové války
První světová válka znamenala období intenzivního rozvoje firmy. Společnost získala státní zakázky pro rakousko-uherskou armádu, což vedlo k rapidnímu nárůstu zaměstnanců z 500 na 4100. I když firma získala výjimku z mobilizace, měla vojenský dozor na pracovišti.
Návrat k civilnímu obuvnictví
Zaměstnanci Baťových závodů
Po skončení války se firma vrátila k civilnímu obuvnictví a založila své vlastní prodejny. V roce 1924 byla zahájena výstavba moderních továrních budov, které byly konstruovány s železobetonovým skeletem, což byla v té době inovativní technologie.
Havárie a tragická smrt
Neštěstí však zasáhlo firmu v roce 1932, kdy za velmi špatného počasí havaroval letoun v Otrokovicích. Při této havárii zahynul zakladatel Tomáš Baťa. Následně se změnila i struktura vlastnictví firmy, a to díky dědičské smlouvě, která přenesla majetek na Tomášova nevlastního bratra Jana Antonína Baťu.
Jan Antonín Baťa v čele firmy
Jan Antonín Baťa pokračoval v rozšiřování výrobních oborů firmy. Vedle obuvi se Baťa začal specializovat i na výrobu pneumatik, technických pryží, umělých vláken, hraček, kovoobráběcích strojů, pletacích strojů a v roce 1934 dokonce i letadel pod názvem Zlínská letecká společnost, a.s. Firma také přidala do svého sortimentu jízdní kola. Podnik Baťa nebyl jen obuvnickou firmou; stal se multifunkčním koncernem zahrnujícím stavební výrobu, pojišťovnictví a uhelné doly.
Exil a přesun do Jižní Ameriky
Nejjižnější Baťův obchod na světě v chilském Punta Arenas
Po vzniku protektorátu Čechy a Morava v roce 1939 opustil šéf koncernu Jan Antonín Baťa zemi a odešel do exilu. Roku 1941 se rozhodl pro nové působiště v Jižní Americe, kde nejen obnovil výrobu, ale i svůj život. Současně od roku 1938 začal s budováním závodu v severní Americe i jeho synovec Tomáš Jan Baťa.
Nová éra a současnost
Po druhé světové válce byl podnik zestátněn a přejmenován na Svit, národní podnik. Po pádu komunismu v roce 1991 se firma vrátila do Zlína. Dnes Baťa funguje jako čtyři samostatné obchodní jednotky: Bata Europe se sídlem ve švýcarském Lausanne, Bata Asia Pacific-Africa se sídlem v Singapuru, Bata Latin America se sídlem v Ciudad de México a Bata North America se sídlem v kanadském Torontu. Globální síť pokračuje v dědictví firmy Baťa a je symbolem jejího dlouhodobého úspěchu a inovace.
Baťa se tak stal symbolem podnikatelského ducha, inovace a průkopníka průmyslové revoluce. Jeho historie je nepochybně inspirací pro další generace podnikatelů a průmyslových inovátorů po celém světě. A jak dobře znáte rodinu Baťů i jejich firmu? Jste zvědaví na vaše výsledné skóre? Zde máte náš kvíz.
Kvíz: Po stopách rodiny Baťů. Víte, kam se rozšířily kořeny českých baťovců?
Díky za to, že sis vyzkoušel náš kvíz. Doufáme, že ses něco nového dozvěděl a bavilo tě to. Nezapomeň se podělit o svůj výsledek s přáteli!
Zdroje: cs.wikipedia.org, svet.tomasbata.org, forbes.cz
