Jeskyně je druhou nejhlubší na světě, těsně za jeskyní Veryovinka, která se nachází ve stejném regionu a dosahuje hloubky 2 212 metrů.
Nejúspěšnější průzkumník
Jeskyně Krubera, která má zhruba 15 kilometrů dlouhou síť chodeb, byla objevena v roce 1960 gruzínskými speleology. První expedice však nebyla schopná dosáhnout velkých hloubek kvůli technickým obtížím. Po několik dalších desetiletí zůstala jeskyně téměř zapomenutá a průzkum jejího skutečného rozsahu začal až na přelomu 21. století. Výrazný milník nastal v roce 2007, kdy tým gruzínských speleologů sestoupil do hloubky přesahující dva kilometry. V roce 2012 se ukrajinský speleolog Gennadij Samochin stal dosud nejúspěšnějším průzkumníkem, když se v rámci expedice Volání propasti dostal do hloubky 2 197 metrů.
Výzvy, které čekají v hloubkách
Profilový obraz jeskyně
Průzkum jeskyně Krubera je plný nebezpečí a nevyzpytatelnosti. Slepá ramena, neznámé chodby a zcela zaplavené komory vytvářejí z jeskyně jedinečný podzemní labyrint. Zatímco některé části jeskyně jsou relativně přístupné, jiné vyžadují nejen slanění stovek metrů, ale i potápění v mrazivých vodách. Každý krok dolů znamená pečlivé plánování, fyzickou zdatnost a psychickou odolnost. Samotná cesta na dno může trvat až dva týdny, a to za velmi náročných podmínek – speleologové se musejí potýkat s chladem, vlhkostí, záplavami a padajícími kameny.
Další výzvou je logistika dlouhých expedic, kdy se týmy musejí spoléhat na základní tábory rozmístěné hluboko v podzemí. V těchto podmínkách není prostor pro chyby, každá může mít fatální následky. Průzkumníci nejenže slaňují stovky metrů, ale musejí také prolézat úzké průchody, budovat tábořiště hluboko v jeskyni a čelit nečekaným překážkám.
Zázraky podzemního světa
I přes nebezpečí, které jeskyně Krubera skýtá, přitahuje stále více speleologů z celého světa včetně českých badatelů. Její průzkum obohacuje nejen svět speleologie, ale i geologii a biologii. Jeskyně je domovem jedinečných podzemních ekosystémů. V jejích hlubinách se nacházejí zamrzlé vodopády, ledové komory a vnitřní jezírka, které vytvářejí nadpozemskou scenérii, v níž žijí i fascinující živočichové.
V jeskyni bylo objeveno nejméně dvanáct druhů endemických živočichů včetně korýšů, pavouků a průsvitných ryb, které žijí v ledových vodách v hloubce přes 2 000 metrů. Tyto druhy se přizpůsobily extrémním podmínkám, kde teplota vody dosahuje jen několika stupňů nad bodem mrazu. Izraelský speleolog Boaz Langford, který se zúčastnil expedice, uvedl, že jedním z nejzajímavějších objevů byl nový druh průsvitných ryb, které dokážou přežít v extrémních hloubkách.
Co čeká na dně?
Navzdory tomu, že se speleologové dostali do hloubky 2 197 metrů, zůstává otázka, zda se někdy podaří objevit skutečné dno jeskyně. Každá expedice přináší nové objevy, ale i nové otázky. Jeskyně Krubera je zkrátka stále plná záhad a čeká na další odvážné průzkumníky, kteří se pokusí odhalit její nejhlubší tajemství.
Zdroje: cs.wikipedia.org, thetravel.com, wondermondo.com
