Nejrozšířenějším druhem v Evropě je klíště obecné (Ixodes ricinus). Dospělá samice klíštěte měří v nenakrmeném stavu přibližně 4 milimetry, zatímco samci jsou o něco menší. Klíšťata mají čtyři páry nohou ve stádiu nymfy i dospělce a chelicery, které jim slouží k přichycení na hostitele. Jedním z charakteristických znaků je Hallerův orgán umístěný na přední části těla, který detekuje oxid uhličitý a pomáhá jim při vyhledávání potenciálních hostitelů.

Zdroj: Youtube

Hrozba v městských parcích

Navzdory všeobecnému přesvědčení nejsou klíšťata omezena na odlehlé lesy; stále častěji se vyskytují v městských zahradách a parcích. Vysoká tráva a bujná vegetace v dobře udržovaných městských prostorech poskytují klíšťatům ideální podmínky a usnadňují jejich kontakt s lidskou populací.

Výzkum Parazitologického ústavu v České republice odhalil vyšší hustotu klíšťat v městských parcích než v lesích, přičemž každé čtvrté klíště přenáší patogeny, jako je borrelie, která způsobuje boreliózu.

Zákeřná nemoc skrývající se v trávě

Lymeská borelióza (borrelióza) je bakteriální infekce, která se projevuje výraznou červenou skvrnou, často se světlejším středem, objevující se v místě kousnutí klíštětem. Příznaky se mohou objevit několik dní nebo týdnů po kousnutí a mohou zahrnovat bolest kloubů a bolest v krku. Zásadní je rychlá léčba antibiotiky, protože prodlení může zkomplikovat uzdravení.

Virová hrozba přímo z přírody

Klíšťová encefalitida (TBE) je virová infekce, která může způsobit zánět mozku nebo mozkových blan, a to i několik hodin po kousnutí klíštětem. Příznaky sahají od bolestí hlavy až po problémy s řečí a pohyblivostí. Přímá antivirová léčba neexistuje, k dispozici je pouze symptomatická úleva, například léky proti bolesti a horečce. Účinným preventivním opatřením je očkování.

Klíšťata mohou přenášet také patogeny způsobující onemocnění, jako je erlichióza, babezióza, bartonelóza, tularémie a nově objevená neoehrlichióza. Výskyt těchto patogenů se regionálně liší, přičemž některé oblasti vykazují na základě místních studií vyšší výskyt.

Regionální rozdíly

Údaje z více než 18 000 klíšťat analyzovaných laboratoří Protean Ltd. odhalují značné regionální rozdíly v prevalenci patogenů:

Lymeská borelióza: Nejvyšší výskyt klíšťat přenášejících bakterie boreliózy byl zjištěn v Jihomoravském a Karlovarském kraji, kde bylo pozitivních více než 11 % testovaných klíšťat. Celorepublikový průměr se pohybuje kolem 10 %.

Virus klíšťové encefalitidy: Přibližně 2 % analyzovaných klíšťat nesla virus TBE, přičemž nejvyšší výskyt byl opět v Jihomoravském kraji.

Ehrlichióza a babezióza: Tyto nemoci vykazovaly prevalenci kolem 2 %, resp. 6 %, přičemž vyšší výskyt byl zaznamenán ve specifických krajích, jako je Olomoucký kraj a Vysočina.

Postup při kontaktu

V případě kousnutí klíštětem je zásadní jeho rychlé a bezpečné odstranění:

Umyjte si ruce nebo si nasaďte gumové rukavice, abyste zabránili přímému kontaktu.

Okolí zakousnutého klíštěte vydezinfikujte.

Pomocí pinzety nebo kartičky klíště opatrně vytáhněte rovnoměrným tlakem, vyhněte se kroucení nebo mačkání, které by mohlo zanechat části klíštěte zapíchnuté v kůži.

Po odstranění klíštěte místo kousnutí znovu vydezinfikujte.

Preventivní opatření

Ochrana před kousnutím klíštětem zahrnuje nošení vhodného oblečení, například dlouhých kalhot, a používání repelentů. Světlé oblečení pomáhá klíšťata snáze rozpoznat. Po přisátí je zásadní klíště bezpečně odstranit – pomocí pinzety s jemným hrotem, aby nedošlo k zapíchnutí ústních částí do kůže, a následně důkladně vydezinfikovat.

Komplexní znalosti o klíšťatech, jejich chování a rizicích, která představují, spolu se strategickými preventivními opatřeními mohou významně zmírnit dopad těchto nebezpečných parazitů na veřejné zdraví.

Zdoje: info.chmi.cz, kliste.cz, prozeny.cz