Přežívá zde jedna z posledních matriarchálních společností na světě, kde ženy nejen vládnou, ale také chrání bohatou mozaiku tradic, které přetrvávají po staletí. Ostrov s podmanivou směsicí historie, jedinečných zvyků a úchvatné krajiny je skrytým klenotem, který čeká na své objevení.
Současná kultura Kihnu je hluboce zakořeněna v matriarchátu, kde ženy drží otěže moci a vlivu. Výjimečné kulturní dědictví uznalo UNESCO, a vyzdvihlo tak snahu ostrova o zachování jeho tradic. Ženy na Kihnu nejsou omezeny na stereotypní role; podílejí se na všem od uchovávání písní a umění až po zemědělství, chov zvířat a komunitní rozhodování. Jedinečná společenská struktura má svůj původ v době, kdy na ostrově chyběli především muži, kteří se věnovali rybolovu a lovu tuleňů.
Malý ostrov s mohutnou kulturou
Kihnu je sice malý, má rozlohu pouhých 16 km2 , ale jeho kulturní bohatství je bezmezné. Klidná procházka po nejdelším průměru ostrova netrvá déle než hodinu. Nejvyšší vrchol dosahuje sotva 9 metrů nad mořem. Ve čtyřech vesnicích Kihnu žije přibližně 500 až 600 obyvatel včetně několika mužů, a na ostrově dokonce chodí děti do školy. Přístup na ostrov a z ostrova je zajištěn především trajektem, který nabízí cestujícím hodinovou cestu na pevninu nebo o něco delší cestu na větší ostrov Pärnu, pokud není zima, kdy se zamrzlá mořská hladina stává dálnicí.
Historie vytesaná v čase
Historie Kihnu je stejně rozmanitá jako poutavá. První osadníci sem dorazili ve 14. století a přinesli s sebou estonskou lidovou kulturu. Ostrov v průběhu času vlastnilo hned několik národů – byl pod dánskou, polsko-litevskou, ruskou, švédskou, a nakonec ruskou carskou nadvládou. Nezávislost získal spolu s Estonskem na počátku 20. století. Mimořádná kulturní zachovalost Kihnu je částečně způsobena jeho relativní izolací od pevniny.
Jedinečný jazyk a kultura
Na Kihnu najdete jazyk a kulturu, které jej odlišují od estonské pevniny. Obyvatelé ostrova sice mluví dialektem estonštiny, ten si však zachovává skandinávské rysy včetně samohláskové harmonie připomínající finštinu. Obyvatelé ostrova hrdě nosí tradiční šaty zdobené svislými pruhy, a to nejen při zvláštních příležitostech, ale i jako součást každodenního oděvu. Stále se zde provozuje tradiční tkalcovství a pečení, vyhlášený je například zdejší žitný chleba s bramborami a slanečky, které návštěvníkům nabízí ochutnávku autentického života v Kihnu. Nezapomeňte ochutnat tulení tuk, který je dokladem přetrvávající tradice lovu tuleňů na ostrově, a vejce, která snášejí místní polodomestikované kachny mergansery.
Uchovávání neobvyklého
Kihnu je místo, které se nepodobá žádnému jinému, kde se ctí a chrání tradice a jedinečné zvyky. Vzhledem k jeho malé rozloze a čím dál větší oblibě mezi turisty však rostou obavy z přelidnění. Návštěvníci by měli respektovat křehkou rovnováhu mezi tradicí a moderností ostrova, pomohou tak zachovat tento mimořádný kulturní poklad pro budoucí generace.
Zdroje: bbc.com, nzz.ch, en.wikipedia.org