Sopka Kawah Ijen je vyhledávaným místem mnoha turistů, kteří se sem sjíždějí díky mimořádnému jevu, který se na jejích svazích vyskytuje. Zatímco ve dne je to drsná krajina, v noci se mění v nadpozemský svět, na jehož svazích šlehají přízračné modré plameny.

Zdroj: Youtube

Zářící plamínky jsou způsobeny spalováním sirných plynů, které vyvěrají z prasklin sopky pod vysokým tlakem a při vysoké teplotě. Při kontaktu se vzduchem se plyny vznítí a vytvářejí modré plameny, jež mohou dosahovat výšky až 5 metrů.

Ďáblovo zlato

Pod touto strašidelnou krásou se však skrývá drsná realita. Zde, v jedné z posledních bašt ruční těžby síry na planetě, se horníci vydávají na nebezpečnou výpravu za tím, čemu se lidově říká "ďáblovo zlato". Životně důležitá surovina, vyhledávaná pro své nesčetné využití v nejrůznějších odvětvích od zemědělství po zdravotnictví, si od těch, kdo ji hledají, vybírá vysokou daň.

Navzdory relativně slušným mzdám, které těžba síry nabízí ve srovnání s dalšími místními pracovními příležitostmi, je práce uvnitř sopky plná rizik.

Cesta do pekla

Proces těžby je stejně náročný jako nebezpečný. Horníci sestupují do jícnu sopky, aby se napojili na sirné plyny vytékající z jejích hlubin a odváděli je primitivními kovovými trubkami, kde se srážejí v kapalinu a poté tuhnou v zářivě žluté krystaly. Ty se pak ručně rozbíjejí, nakládají do košů a nesou vyčerpávající cestou zpět na okraj kráteru.

Obrovská váha nákladu, která často přesahuje tělesnou hmotnost samotných horníků, způsobuje spolu se zrádnou cestou těžká fyzická zranění a drasticky zkracuje délku jejich života.

Jedovatý dech

K fyzické zátěži se přidává i neustálé vdechování jedovatých výparů. Vzduch v okolí těžební lokality je zahlcený výpary oxidu siřičitého, silně dráždivou látkou, která může způsobit dlouhodobé dýchací potíže a akutní plicní problémy. Navzdory nebezpečí horníci vytrvale pracují, protože potřebují uživit své rodiny v regionu s omezenými možnostmi zaměstnání.

Ubývající praxe v moderním světě

Těžba síry na Kawah Ijen představuje jedno z posledních míst výskytu tradičních těžebních metod. Ve světě, kde se síra získává převážně z fosilních paliv, se ruční práce horníků vrací do doby před industrializací, která toto odvětví změnila. Práce horníků z Kawah Ijen je méně efektivní a nebezpečnější než moderní techniky a zároveň ukazuje, kolik lidských životů stojí za některými z nejzákladnějších komodit na světě.

Zdroje: medium.com, iflscience.com, scmp.com