Pás, který se rozprostírá v délce přibližně 15 km a šířce 250 až 500 m, je posetý četnými pískovcovými nebo slínovcovými koulemi, buď zapuštěnými do skalních stěn, nebo roztroušenými po lese.

Objev v Megoňkách

Zdroj: Youtube

Objev kulovitých útvarů se datuje do roku 1988 v pískovcovém lomu, který se nachází v obci Megoňky nedaleko česko-slovenské hranice. To, co se původně objevilo při běžné těžbě pískovce, bylo až 30 kamenných koulí různých velikostí. Jejich rozměry se pohybovaly od skromného průměru 30 centimetrů až po kolosálních 260 centimetrů, přičemž největší koule vážila odhadem 25 tun.

Zajímavý nález nejenže vyvolal široký zájem, ale dal také vzniknout místnímu folklóru, kdy si lidé některé koule odnášeli domů v domnění, že mají schopnost zvyšovat plodnost. Jiné byly rozděleny v mylné představě, že by mohly obsahovat zlato.

Teorie původu

Vznik kamenných koulí je předmětem různých vědeckých teorií. Jedno z takových vysvětlení uvádí paralely s působením přílivových vln v dávných oceánských pánvích a naznačuje přírodní proces podobný válení sněhové koule, která v průběhu času postupně hromadí vrstvy. Tato teorie předpokládá, že seismická činnost mohla usnadnit vrstvení písku a dalších materiálů na svazích oceánu, které nakonec vytvořily kulovité tvary.

Geologický výzkum prováděný v lokalitě Megoňka však navrhuje složitější teorii zahrnující chemické, biologické a fyzikální procesy působící na sedimenty na mořském dně po tisíciletí. Procesy spolu se zadržováním vody v sedimentárních strukturách vedly ke vzniku koulí kolem oblastí se soustředěnými nehomogenitami, jako jsou různé struktury hornin nebo schránky živočichů. Tento proces koncentrace, poháněný přítomností vody, vedl ke stahování podobných látek z okolí a jejich shlukování směrem k centrálním bodům, čímž se nakonec vytvořily koule.

Alternativní původ

Navzdory vědeckým vysvětlením se množí alternativní teorie od zapojení mimozemských aktivit až po odkaz vyspělé starověké civilizace. Zatím však nebyly nalezeny žádné konkrétní důkazy, které by tyto spekulace podporovaly, například impaktní krátery, které by naznačovaly mimozemský původ.

Globální fenomén

Fenomén kamenných koulí se nevyskytuje pouze v Megoňkách. Podobné útvary lze nalézt po celém světě, například v Americe, na Novém Zélandu, Kostarice, v Kazachstánu, Mexiku, Rusku a Bosně. Zejména bosenská koule znovu rozvířila debaty o přírodním versus umělém původu podobných objektů a zpochybnila představu o tom, co je možné pouze díky přírodním geologickým procesům.

Největší koncentrací kamenných koulí vyniká Kostarika, kde se nachází více než 500 exemplářů ze sopečných hornin a vápence, které vykazují dokonalé kulovité tvary, jež ponechávají jen málo prostoru pro pochybnosti o jejich přirozeném vzniku.

Zdroje: kudyznudy.cz, vyraznavylet.cz, regiony.rozhlas.cz