Příběh Nového Hrádku začíná na počátku 15. století, kdy jej nechal postavit nikdo jiný než český král Václav IV. Stavba velkolepého hradu pod taktovkou mistra Hertvína a stavitele Kříže byla zázrakem své doby, neboť už po roce na něm král pobýval. Motivací krále ke stavbě sídla připomínajícího pevnost bylo především jeho zhoršující se zdraví, a proto hledal klidné místo na okraji Kunratického lesa. Zde se mohl zotavovat daleko od rušného středověkého města, avšak s udržením dostupnosti.
Pro zajímavost – král Václav IV. si přál, aby byl hrad pojmenován na jeho počest "Wenzelstein". Název se však nikdy skutečně neujal a hrad byl hovorově známý jako Nový Hrádek nebo "Nový hrad u Kunratic". Navzdory svému skromnému názvu se hrad pyšnil honosnými komnatami, královskou kanceláří, rozsáhlou knihovnou a robustním opevněním, včetně hlubokého bezpečnostního příkopu obklopujícího celý komplex.
Tragický konec Nového Hrádku
Velkolepost Nového Hrádku měla tragicky krátký život. V roce 1419 zde král Václav IV. zemřel na infarkt a zanechal po sobě nedokončené dědictví. Po králově smrti na hradě krátce pobývala jeho manželka, královna Žofie Bavorská, a navštěvoval jej i Zikmund Lucemburský, bratr Václava IV. a další následník trůnu. Tento oddech však trval jen krátce, protože v letech 1420 a 1421 hrad obléhali husité, což vedlo k jeho definitivnímu pádu.
Obléhání Nového Hrádku trvalo přibližně tři týdny a vyvrcholilo kapitulací posádky. Následně byl hrad vypleněn a zapálen rozhořčenou pražskou revoluční chudinou. I přes možnost obnovy byl hrad ponechán napospas zubu času a po několika staletích z něj zbyly jen základy.
Romantická éra
Zbytky jedné z místností
Přesuneme-li se rychle do 19. století, zřícenina Nového Hrádku se díky hnutí romantismu ocitla ve středu pozornosti. Místo se stalo oblíbeným cílem romantiků, výletníků i obdivovatelů. Nově nabytá sláva však měla nezamýšlené důsledky. Návštěvníci svým hlukem rušili klid lesa a vyvolávali zděšení u správy kunratického panství.
Zpočátku se rušení nočního klidu snažili omezit zákazy a výstražnými cedulemi. Když však příliv návštěvníků nejevil známky ústupu, padlo v roce 1882 osudové rozhodnutí. Bylo rozhodnuto zbourat zbývající zbytky Nového Hrádku a ponechat pouze podzemní základy jako dojemnou připomínku jeho někdejší slávy.
Znovuobjevení Nového Hrádku dnes
Zříceniny Nového Hrádku se sice proměnily ve stín své někdejší nádhery, ale pro milovníky historie a dobrodružství mají stále neodolatelné kouzlo. Turistům přístupná lokalita prošla v roce 2013 rekonstrukcí. Dnes si návštěvníci mohou prohlédnout zbytky kdysi majestátního hradu a seznámit se s jeho bohatou historií prostřednictvím informačního značení.
Jako bonus se nyní nad areálem klene velký dřevěný most, který návštěvníkům umožňuje snadný průchod starobylým areálem. Místo je navíc již téměř 90 let součástí trasy běžeckého závodu Velká kunratická.
Zdroje: prazskypatriot.cz, kudyznudy.cz, cysnews.cz
