Červené jezírko, které je přírodní památkou od roku 1975, se rozkládá na úctyhodné ploše 12 hektarů a jeho hloubka dosahuje 18 metrů. Vznik se datuje do 19. století, kdy se po ukončení těžby břidlice v oblasti propadla odvodňovací štola. Počátky lokality však sahají ještě dále do roku 1578, kdy cisterciáčtí mniši z kláštera Plasy objevili a využívali ložisko vitriolové břidlice k léčebným účelům.
Světový význam
Původně se břidlice nalezená u Hromnického jezírka používala k bělení textilu. Na počátku 19. století se však oblast stala centrem výroby dýmavé kyseliny sírové, známé jako vitriol nebo oleum. Ta se získávala postupem, při němž horníci vytěžili břidlici, zalili ji vodou a vzniklou červenou louhu nechali odpařit, čímž vznikl vitriolový kámen, který se dále zpracovával na kyselinu sírovou.
Pozoruhodné je, že v tomto období neměla místní výroba kyseliny sírové ve světě obdoby a německý a anglický průmysl na ní do značné míry závisely. Oleum, které se zde vyrábělo, se používalo nejen při výrobě fosforu, ale hrálo také zásadní roli při čištění minerálních olejů.
Neuskutečněné plány
V roce 1896 však s nástupem levnějších syntetických výrobních metod poptávka po hromnické kyselině sírové poklesla, což vedlo k ukončení těžební činnosti. V důsledku toho byl opuštěný lom postupně zatopen.
V 60. letech 20. století se zvažovalo, že by místo mohlo být využito jako skládka odpadu. Naštěstí soudruzi tento nápad nedotáhli do konce, proto můžeme i dnes jezírko obdivovat v celé své kráse.
Unikátní složení
Voda v jezírku je slabým roztokem kyseliny sírové s pH v rozmezí 2,6 až 2,8. Kyselé prostředí způsobuje, že jezírko je sterilní a z velké části bez života, i když se zde daří přežívat několika odolným druhům řas. Ve 30. letech 20. století byla prý koncentrace kyseliny sírové tak vysoká, že dokázala rozpustit podrážky bot.
Dnes už je voda v jezírku zředěná deštěm, a dokonce ji někteří místní obyvatelé považují za léčivou. Koupání v něm je však přísně zakázáno.
Ráj pro vědecký výzkum
Hromnické jezírko je dnes nejen historickou a geologickou památkou, ale také místem významného vědeckého zájmu. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy uznávají jezírko jako jedinečné prostředí, ideální pro studium vývoje společenstev v extrémních podmínkách. Ochrana zdejšího přírodního divu je klíčová nejen pro zachování jeho historického odkazu, ale také pro umožnění pokračujícího vědeckého výzkumu.
Zdroje: hromnice.eu, denik.cz, jednoustopouceskem.cz