Zřícenina hradu Trosky, posazená na dvou vysokých čedičových skalních výchozech, dominuje okolní krajině s atmosférou dávného tajemství.
Strážci Českého ráje
Symboly hradu jsou dvě hlavní hradní věže pojmenované Baba a Panna. Podle místních pověstí mají jména věží původ v legendárních sporech mezi jejich diametrálně rozdílnými obyvatelkami, jejichž hádky byly známé široko daleko. Baba, robustní a statná, ostře kontrastuje se štíhlou elegancí Panny, společně však tvoří harmonickou stráž nad krajem.
Pevnost zrozená z přírody
Příběh hradu Trosky začíná v hlubokých třetihorách, kdy došlo k prudkému výbuchu dvou lávových sopek, které formovaly samotný základ, na němž hrad stojí. Během tisíciletí eroze vytvarovala tyto sopečné pozůstatky do podoby strmých skal, které se staly dokonalým opěrným bodem pro Čeňka z Vartemberka, vizionáře, jenž stál v roce 1380 za výstavbou hradu. Využil přirozenou obranu čedičových skal a postavil pevnost, která se stala symbolem síly a odolnosti, což se ukázalo, když v roce 1424 odolala obléhání husitskými vojsky.
Navzdory robustní obraně byla aktivní role hradu v dějinách poměrně krátká a v 16. století se začal pomalu rozpadat.
Portál do minulosti
Půdorys hradu od Vojtěcha Krále publikovaný roku 1895
Před polovinou 19. století byla na vrcholu Panenské věže vybudována vyhlídková plošina, která návštěvníkům nabízela panoramatický výhled na okolní českou krajinu. Z vyhlídky lze obdivovat Krkonoše, Kozákovský hřbet a poklidnou krásu údolí Českého ráje, kde se nacházejí nejmalebnější rybníky a chráněné přírodní rezervace v regionu.
Živé dědictví
Hrad Trosky je dnes památníkem nehynoucího ducha minulosti, místem, kde se prolíná historie a pověsti pod bedlivým dohledem Baby a Panny. Těm, kteří projdou jeho starobylými stezkami, hrad nabízí nejen cestu letopočtem, ale i pozvání k prozkoumání nevyprávěných příběhů vyrytých do jeho kamenů a přírodních krás, které ho obklopují. Ve zřícenině hradu Trosky ožívá minulost a šeptá tajemství Českého ráje všem, kteří přicházejí objevovat jeho zázraky.
Tajemné chodby pod Troskami
Za rozpadajícími se fasádami a vysokými věžemi hrad skrývá méně známé tajemství – spletitou síť podzemních chodeb a jeskyní, opředenou legendami a příběhy z minulosti. Skryté chodby podle pověsti vytvořil Čeněk z Vartenberka jako tajné zásobovací trasy a únikové cesty při obléhání.
Podzemní svět hradu, ukrytý prý za hrozivými železnými dveřmi, přitahuje zvědavost amatérských badatelů již od 18. století.
Vchod do neznáma
Brána do podzemního světa se prý nachází nenápadně na strmém zalesněném svahu východně od zříceniny hradu. Dobrodruzi, kteří tento vchod objeví, se ocitnou v jeskynním prostoru, který je zpočátku široký, ale dál se postupně rychle zužuje. Jeskynní systém se dělí na několik chodeb, z nichž každá vypráví jiný příběh.
Jeskyně podpisů a tichých varování
Jedním z nejzajímavějších prvků v podzemním bludišti je prostor, kterému se důvěrně říká „podpisová skála“. Slouží jako němý svědek návštěvníků, kteří se odvážili vydat do hlubin země. Mezi podpisy však také nalezneme varovné nápisy ve starých dialektech, naznačující nebezpečí skrývající se hlouběji uvnitř. Mrazivý vzkaz z minulosti, psaný švabachem, zní: „3 dni sme bloudili, tvá smrt jestli jdeš dál“, což v překladu znamená: Ani o krok dále, sic zemřeš.
Setkání s neznámem
V roce 1859 se čtyři zvědaví studenti ze Sobotky vydali na odvážnou výpravu do nitra podzemního labyrintu. Jejich cesta vedla klikatými chodbami, až narazili na rozsáhlou jeskyni, jejíž rozměry připomínaly větší náměstí. Jejich postup však zastavilo mrazivé varování, namalované na mohutném balvanu, které jim důrazně připomnělo nebezpečí, jež na ně číhalo uvnitř – „Ani o krok dál, sic zemřeš“.
Někteří se ovšem nenechali odradit a překročili tuto zlověstnou bariéru, čímž odhalili odlehlé jezero napájené mírným potokem. Místní legenda naznačuje, že podzemní jezero kdysi sloužilo jako životně důležitý zdroj vody pro hrad.
Legendy o skrytých pokladech
Kromě přírodních divů a varování jsou podzemní chodby hradu Trosky opředeny pověstmi o skrytých pokladech. Legendy vyprávějí o loupeživých rytířích a uloupeném bohatství z Opatovického opatství a naznačují, že jeskyně by mohly být místem posledního odpočinku těchto nepoctivců. Navzdory četným průzkumům a plynutí času zůstává vchod do nejtajnějších částí tohoto podzemního labyrintu neobjeven.
Opravdu se skrývá pod zříceninami hradu záhadný labyrint chodeb? A pokud ano, jaký účel chodby plnily? Mohla tato síť nabídnout útočiště obyvatelům hradu během obléhání, nebo snad vedou k tajnému prameni, jež sloužil jako nezbytná zásobárna vody? Případně, vedla některá z tajných cest k mystickým železným dveřím, za nimiž by se mohl ukrývat poklad? Podobné otázky obklopují záhadu, kterou pravděpodobně nikdy neodhalíme.
Zdroje: medium.seznam.cz, kudyznudy.cz, sokujiciplaneta.cz
