Tvrz Hůrka se odlišuje nejen svým technickým provedením, ale také historickým významem a tím, že je přístupná veřejnosti po celý rok.

Komplex pěti srubů: Srdce Hůrky

Zdroj: Youtube

Tvrz Hůrka se skládá z pěti hlavních bojových objektů, tzv. srubů, které byly stavěny v nejvyšším stupni odolnosti. Každý z nich má svou specifickou funkci a konstrukci, přičemž všechny jsou propojeny rozsáhlým systémem podzemních chodeb a sálů, které dosahují délky 1,75 km. Tvrz se skládá z pěchotních, dělostřeleckých a vchodových srubů, včetně objektu pro zabudování otočné a výsuvné dělové věže.

Všechny objekty Hůrky byly navrženy tak, aby odolaly účinkům tehdy dostupných zbraní. Jejich mohutnost a technická vyspělost jim poskytovaly vysokou míru ochrany pro posádku, která měla ve tvrzi dlouhodobě bojovat a bránit československou hranici.

Největší z bojových objektů

Jedním z nejvýznamnějších objektů tvrze Hůrka je dělostřelecký srub K–S 11, známý pod označením "Na svahu". Srub, dokončený v roce 1938, představuje největší typ bojového objektu v celém československém opevnění. Se svými masivními betonovými stěnami o kubatuře 5 350 m³ byl vyprojektován tak, aby odolal intenzivní dělostřelbě. Původně měl být vybaven baterií tří 10 cm houfnic vz. 38, ale během roku 1938 byly dočasně nahrazeny horskými kanóny. Kromě dělostřelectva byl srub vyzbrojen kulomety a granátovými skluzy, čímž se stal klíčovým obranným bodem.

Srub K–S 11 má dvě patra, kde se nacházely nejen zbraně a vojenská technika, ale také prostory pro posádku, včetně kasáren, filtrovny a dalších potřebných zázemí. Celkem měl srub pojmout až 87 vojáků, kteří by v případě válečného konfliktu zajišťovali jeho provoz a obranu. Zvláštností srubu je jeho rozsáhlý interiér, který dodnes nese stopy zkušebního ostřelování z dob nacistické okupace, kdy byl používán jako cvičný terč pro testování nově vyvíjených zbraní, včetně tajných protibetonových střel Röchling.

Skrytý svět pod povrchem

Podzemní část tvrze Hůrka je fascinujícím světem rozsáhlých chodeb, sálů a skladišť, které měly sloužit jako zázemí pro posádku během dlouhodobého konfliktu. Mezi nejzajímavější podzemní prostory patří sály určené pro sklady munice, kasárny, kuchyně, elektrárnu a další nezbytné provozy. Tvrz byla vybavena i úzkorozchodnou dráhou, která usnadňovala přepravu materiálu v podzemí. Celý podzemní systém byl navržen tak, aby zajistil bezpečí a samostatnost více než 400 vojáků, kteří by zde mohli setrvat po dlouhou dobu bez nutnosti opustit prostor pevnosti.

Historický význam a současná dostupnost

Hůrka se díky svému zachovalému stavu a bohaté historii stala významnou vojensko-historickou památkou. Během nacistické okupace byla tvrz používána pro zkoušky nových zbraní, což zanechalo v některých jejích částech stopy po ostřelování. I přesto zůstává tvrz ve vynikajícím stavu a je jedním z nejlépe zachovaných objektů tohoto typu v České republice.

Od roku 2012 je tvrz Hůrka zpřístupněna veřejnosti, přičemž návštěvníci mohou absolvovat prohlídky jak povrchových objektů, tak i rozsáhlého podzemního systému. V rámci prohlídek je možné nahlédnout do všech klíčových částí tvrze.

Zdroje: cs.wikipedia.org, ct24.ceskatelevize.cz, tvrzhurka.cz