Od svých skromných počátků jako středověké vesnice až po proměnu v rušné satelitní městečko za první republiky zaujímá čtvrť Ďáblice v pražské historii jedinečné místo.

Ďáblice, původně známé jako Dawlice, jsou opředeny historií, která sahá až do dávných dob. Své jméno získala obec podle prvního slovanského osadníka, který se pravděpodobně jmenoval Davel. O tomto dávném dědictví svědčí různé archeologické nálezy, včetně vrstev mineralizovaného rákosu a rybničního bahna, které naznačují přítomnost rybníků v oblasti.

Zajímavostí je kopec zvaný Ládví, který se původně jmenoval Hledví. Jeho název byl možná odvozen od slova hleděti (pozorovati či strážiti), neboť sloužil jako velkolepý vyhlídkový bod pro severní oblasti. Případně může souviset s bohyní Lady, které pohanští předkové přinášeli na kopci Ládví dary.

První zmínky a historický vývoj

Ďáblice se poprvé objevily v záznamech Řádu křižovníků s červenou hvězdou v letech 1233 a 1235. Historie obce je poznamenána různými zvraty včetně její konfiskace za třicetileté války. Podobný osud potkal mnoho statků a vesnic v okolí Prahy a Ďáblice nebyly výjimkou. Po válce bylo provedeno sčítání lidu, které vedlo k určení hranic, pozemků a statků.

Pozoruhodným historickým posunem byla změna pohřebních zvyklostí. Až do roku 1872 byli obyvatelé Ďáblic pohřbíváni na Proseku. V důsledku epidemií neštovic a cholery se však přeplněnost hřbitova stala vážným problémem, což vedlo v roce 1896 k vybudování vlastního hřbitova v Ďáblicích.

Odkrývání pravěkých pokladů

Zdroj: Youtube

Zajímavé je, že archeologické vykopávky odhalily známky osídlení ve starší době kamenné, tedy přibližně před 5000 až 6000 lety. Pravěcí osadníci po sobě zanechali různé artefakty včetně hrobů z durynského období, pohárů z předdunajského období, a dokonce i dvojitý džbán z doby severské.

Důkazy svědčí o prosperujícím osídlení v bylanském období, kdy byly nalezeny velké nádoby a předměty z pozdní doby železné. Oblast přinesla významné poznatky o životě dávných obyvatel.

Prvorepublikový rozmach a satelitní expanze

Největší rozmach Ďáblic nastal po první světové válce, kdy v okolních obcích, jako jsou Čakovice a Letňany, vznikly velké továrny. To vedlo k tomu, že si dělníci stavěli své domy v relativně nezastavěných Ďáblicích.

Ve dvacátých a třicátých letech 20. století zažily Ďáblice výrazný rozvoj. Vznikly nové čtvrti a pro zaměstnance byla postavena Seidlova kolonie, pojmenovaná po místním statkáři. Tato éra přinesla architektonické zázraky, v nichž se mísil funkcionalismus a jedinečné věžičky, které jsou ikonické dodnes.

Poválečné zkoušky a triumfy

Pražské povstání v roce 1945, jehož cílem byl odpor proti nacistické okupaci, mělo na Ďáblice zásadní vliv. Obyvatelé obce se zapojili do boje a čelili okamžikům velkého strachu i odvahy. Příjezd sovětských tanků nakonec přinesl úlevu.

V roce 1951 prošly Ďáblice rozdělením. Nové Ďáblice a Seidlova kolonie se staly součástí Prahy, zatímco zbytek Ďáblic musel na anexi čekat až do roku 1968. V tomto období došlo k rozmachu panelové výstavby, která byla řešením nedostatku bytů v zemi.

Novodobé objevy a unikátní památky

V krajině Ďáblic se nachází několik zajímavých památek. Bývalé kino, které si občané postavili na počátku 60. let, bylo v provozu až do roku 1991, než bylo v roce 2006 zbouráno. Kromě toho se čtvrť pyšní jediným kubistickým hřbitovem na světě, který byl vybudován v letech 1912 až 1914 a kde odpočívají v pokoji významné osobnosti jako Jan Kubiš, Jozef Gabčík a Václav Morávek.

Zajímavostí je, že si svůj půvab stále zachovává Seidlova kolonie, která představuje prvorepublikovou expanzi pražských "satelitů".

Až se dnes budete procházet malebnými uličkami Ďáblic, nezapomeňte, že pod jejich nenápadným zevnějškem se skrývá čtvrť oplývající historií, kulturou a jedinečnými příběhy, které stále utvářejí její identitu.

Zdroje: prahaneznama.cz, dablice.cz, prazsky.denik.cz