Ostrůvek s hojností guány
Neobydlený ostrůvek 1 300 kilometrů jihozápadně od mexického Acapulca objevil na počátku 18. století anglický pirát J. Clipperton. Prý ho využíval jako svou základnu pro své loupežné výpravy. Během 19. století usilovaly o vládu nad tímto kouskem země s lagunou Francouzi, Mexičané a Američané, především kvůli těžbě guána. V roce 1906 uzavřela mexická vláda v čele s P. Díazem dohodu o těžbě s britskou společností Pacific Islands Company. Ta na ostrově začala budovat osady a postavila maják. Mexiko vyslalo na ostrov malý vojenský oddíl vedený R. Arnaudem, který se zde stal guvernérem. Vodu, potraviny a další zásoby jim přivážely pravidelně lodě z Acapulca. Společnost v roce 1908 ukončila těžbu a na ostrově zůstali pouze mexičtí vojáci s rodinami, včetně guvernérovy ženy Alice Roviry, dělníci, kteří se neměli kam vrátit a pár zaměstnanců. V roce 1910 vypukla v Mexiku revoluce, pravidelné přísuny potravin začaly váznout.
Ostrované ponecháni svému osudu
V roce 1914 ztroskotala u břehů ostrova americká loď, pro členy posádky vyslali Američané pomoc. Velitel záchranné lodi doporučil Mexičanům ostrov opustit, Arnaud však odmítnul. Netušil, že si tím zpečetil osud svůj i ostatních. Na americké lodi odpluli poslední zaměstnanci, včetně jednoho britského a jeho rodiny, a Británie ztratila o toto území zájem. Na ostrově zbylo jen 13 vojáků, 12 žen a dětí a strážce majáku V. Álvarez, který žil zcela sám u strmého útesu. Bez přísunu potravin z pevniny začali obyvatelé brzy strádat hladem, protože ostrov nabízel jen ptačí vejce, ryby a občas pár kokosových ořechů. Brzy se k hladovění přidaly nemoci, hlavně kurděje, a nemocní začali umírat. Pomoc z Mexika nepřicházela, nejspíš i proto, že byla posádka považována za příznivce minulého režimu. Je nasnadě, že kvůli strádání, beznaději a zoufalství trpěla hrstka ostrovanů i psychicky. Zoufalý Arnaud a jeho tři muži si vyrobili chatrný člun a v roce 1915 vypluli na moře v naději, že spatří loď, která je odveze. Člun se však převrátil a všichni zahynuli.
Vládce ostrova
Na ostrově zůstal jediný muž. Osamělý strážce Álvarez. Vycítil, že přichází jeho chvíle – už nebude odstrčený. Poté, co se ostrovem prohnal hurikán a srovnal se zemí všechna obydlí, chopil se své příležitosti. Než se otřesené ženy a děti vzpamatovaly a vylezly z úkrytu, zmocnil se zbraní a prohlásil se králem ostrova. Ženy i děti se staly jeho otroky, často je bil, musely mu sloužit a využíval je i k jeho sexuálním choutkám. Jak plynuly měsíce, musely ženy proti své vůli uspokojovat jeho touhy kdykoli se mu zachtělo. Když ho některá omrzela, vybral si jinou. Neštítil se znásilnit ani třináctiletou R. Navu. Zmocnil se i jedné matky a její dcery, které se mu odmítly podvolit, a pak je zastřelil. Vláda zvrhlého tyrana trvala dva roky až do chvíle, kdy se rozhodl, že jeho další sexuální otrokyní bude A. R. Arnaudová. Dne 17. července 1917 vyrazila k jeho příbytku u majáku. Vzala však s sebou svého sedmiletého syna a svou „předchůdkyni“ T. Randonovou, která ho nesnášela snad ze všech nejvíc. Álvarez seděl venku a návštěva Randonové ho rozzlobila. Snažil se ji napadnout, jí se však podařilo uskočit a dostat se dovnitř jeho příbytku, kde našla kladivo a nůž. Udeřila ho do hlavy. A pak znova. Z nenávisti kvůli měsícům utrpení a ponížení pak bodala do mrtvého těla, a nakonec mu rozřezala obličej.
Šťastný konec
V tu chvíli, kdy ti tři stáli nad zkrvaveným tělem, proplouvala kolem americká hlídková loď Yorktown, která vyslala na obhlídku ostrova člun. Posádka našla tři zbídačené ženy a osm podvyživených dětí, z nichž dvouletý syn Arnaudové trpěl křivicí. Nemohl ani chodit. Zachráněné odvezla loď a tělo tyrana zůstalo na ostrově na pospas krabům.
Zdroje: www.squalodivers.com, www.damninteresting.com, www.idnes.cz
