Kalkajaka

Kalkajaka, jak australští domorodci Black Mountain (Černé hoře) říkají, je neobvyklý přírodní útvar. Je to hora z jakoby náhodně naskládaných mohutných černých žulových balvanů, která se tyčí v pustině nad zelenými křovinami. Pro domorodce je posvátným místem spojeným s duchy jejich předků. Legenda vypráví, že se tu kdysi dávno utkali dva bratři – obři, kteří milovali jednu dívku. Házeli po sobě kameny, až se navzájem zabili. Zůstala po nich jen ta „hromada“ obřích kamenů. Kalkajaka v jazyce domorodých Australanů znamená oštěp. Proč oštěp? Podle domorodých vyprávění tu dva klany – vnitrozemský a pobřežní – svedli krvavou bitvu o loviště známou jako boj oštěpů. Všechny Černá hora pohltila. Jejich duše však mezi sebou stále bojují a v noci se z hory ozývá jejich kvílení.

Každého, kdo se přiblíží k Černé hoře, už nikdo nespatří…

Mnoho vyprávění líčí příběhy objevovatelů, kteří na této strašlivé žulové hoře zmizeli i se svými koňmi. Nedávný vědecký výzkum tuto záhadu řešil. Začal hledat pravdu a vyvracet mýty. A zjištění? Když do těchto oblastí přišli „bílí lidé“, legendy domorodců přibarvili svými historkami o ztracených lidech, koních a dobytku, které ještě přiživoval tisk. V bitvě klanů padli dle vědců bojovníci do posledního muže a tak se domů nevrátili. A „bílí lidé“, kteří horu navštívili, se propadli do propastí pod horou, jak se předpokládá, a pád nepřežili. Světově uznávaný geolog G. Dear, který poblíž Černé hory žije, říká, že se z hory můžou ozývat hlasité zvuky při zvětrávání žulových balvanů a že „…v noci můžete slyšet, jak vítr fičí skrz balvany a zní to jako vytí duší uvězněných uvnitř.“ Také říká, že vylézt na horu po balvanech není snadné a „…když se vám podlomí koleno nebo uklouznete, můžete se tam zřítit a už se prostě nevyhrabete...“ Ale i on připouští, že věří, že má hora nadpřirozenou moc a snaží se ji nenaštvat.

Zapovězené posvátné bojiště

Navzdory vědeckým poznatkům mají domorodci stále k tomuto místu posvátnou úctu. M. Shiptonová, žena z kmene Kuku Nyungkal, říká, že se jako malá učila toto místo respektovat, zlobí se, když tam turisté vstupují bez povolení nebo průvodců. „Je těžké jim to vysvětlit. Chtějí objevovat, ale nevědí, co tam skutečně je,“ říká Shiptonová. „Spousta lidí nerespektuje naši kulturu. Myslí si, že vědí o posvátných místech vše ... ale měli by projevit úctu k domorodým lidem. Pro mě je to posvátné místo a nikdo tam nesmí chodit. Kdo tam vstoupí, bude mu velmi, velmi špatně... míří tam přímo do špatných vibrací.“ H. Ludwick, potomek klanů Západní Yalinji a Gugu Yimmithir, kterým Kalkajaka patří, také věří v temné síly Černé hory, a proto varuje lidi, aby na toto místo nevstupovali. Potvrzuje slova M. Shiptonové. „Respekt je to nejdůležitější. Kdo nerespektuje tuto horu, dotkne se to jeho duše a duše našich předků ho budou pronásledovat navždy. S tím není radno si zahrávat.“ A věří, že se tam skutečně zjevují duchové. (viz video)

Zdroj: Youtube

A turisté?

I pro turisty je pozoruhodný geologický útvar Kalkajaka strašidelným místem, kterým je provede domorodý původce z místních komunit, který prohlídku obohatí historkami i vyprávěním, proč je toto místo pro místní tak důležité. Badatelé i filmaři musí mít k návštěvě místa zvláštní povolení. Samozřejmě žijeme ve 21. století a na nějaké kletby, legendy a duchy nevěříme. Ale je nutné je vědecky vyvracet?

Zdroje: www.dailymail.co.uk, www.indigenous.gov.au, www.abc.net.au/news