To, co bylo kdysi symbolem obrany a válečné připravenosti, se nyní proměnilo v malou chalupu, která je důkazem síly inovativního designu a nového využití.

Příběh z minulosti

Zdroj: Youtube

Ve 30. letech 20. století vyrostly podél československých hranic řopíky, malé železobetonové bunkry, jako součást lehkého opevnění země. Stavby byly budovány s cílem vydržet a o jejich odolnosti svědčí i jejich přetrvávající přítomnost v naší krajině.  

V posledních letech se opět ocitly v centru pozornosti, nikoli však jako pevnosti, ale jako jedinečné příležitosti pro tvůrčí mozky, jako je Jan Tyrpekl. Fascinace vysloužilými bunkry ho vedla k získání jednoho z nich, který se nachází nedaleko obce Vratěnín na Znojemsku. Místo toho, aby se Tyrpekl podvolil jeho chátrání, spatřil v bunkru potenciál a rozhodl se pustit do projektu, který navždy změní jeho účel.

Zrod jedinečného útočiště

Vizí Jana Tyrpekla bylo vytvořit harmonické spojení minulosti a současnosti, přírody a pohodlí. Vyzbrojen svou vynalézavostí se pustil do práce a proměnil bunkr ve vzdušné a příjemné útočiště. To, co vzniklo, bylo důkazem jeho tvůrčího génia. Aby udržel náklady na uzdě, použil odpadní materiál. Vše vyšlo na pouhých 50 000 korun.

Velká okna zvou okolní přírodu dovnitř, zalévají interiér přirozeným světlem a poskytují panoramatický výhled na malebnou krajinu. I ve skromném prostoru o rozloze dvanácti metrů čtverečních panuje nepopiratelný pocit prostornosti, takže se člověk necítí stísněně. V zimních měsících je objekt vyhříván kamny, a jako zdroj energie pro LED osvětlení slouží fotovoltaický panel. Pro ty, kteří chtějí zůstat přes noc, jsou k dispozici dva prostory na spaní – jeden v přízemí a druhý důmyslně umístěný v periskopu věže.

Svým nenápadným umístěním uprostřed okolních keřů útočiště postupně splývá s krajinou a stává se jeho součástí.

Uznání a inspirace

Pozoruhodná proměna Jana Tyrpekla nezůstala bez povšimnutí. Projekt si vysloužil uznání jako finalista prestižní České ceny za architekturu 2018. A co je ještě důležitější, inspiroval ostatní k tvůrčímu přemýšlení o potenciálu zapomenutých staveb.

Příběh proměny bunkru na chatu Jana Tyrpekla slouží jako svědectví o neomezených možnostech architektonických inovací. Zpochybňuje konvenční představy o tom, co lze udělat s omezenými zdroji a prostorem, a zdůrazňuje význam kreativity a vize při vdechování nového života starým reliktům.

Zdroje: e15.cz, karvinsky.denik.cz, kudyznudy.cz