Bizarní zvířecí závody jsou sice pro někoho zábavné, ale vyvolávají také značné etické obavy týkající se dobrých životních podmínek zvířat a jejich ochrany. A nenechejte se mýlit – rozhodně nejsou jen výsadou zahraničí, řada z nich se koná i v Česku.
Závodní holubi: Zkouška vytrvalosti
Největší holubí závody v ČR
Závody poštovních holubů, jejichž kořeny sahají v Belgii a severní Francii až do 19. století, se staly celosvětovým fenoménem, oblíbeným zejména v Asii. Například na Filipínách se závody holubů staly nejen kulturní stálicí se stovkami klubů, ale také výnosným obchodem, kde se za nejlepší holuby platí tisíce dolarů.
Příkladem intenzity sportu jsou MacArthurovy závody, brutální 600kilometrová výzva, kde je přežití výjimkou – kvůli vyčerpání, dravcům a dalším nebezpečím dokončí závod jen asi 10 % holubů. Vysoký počet obětí vyvolal značné protesty skupin na ochranu práv zvířat a upozornil na temnou stránku historického sportu.
Velbloudí wrestling: Kontroverzní tradice
V Turecku se velbloudí zápas odehrává v aréně, kde spolu soupeří dva velcí, bohatě zdobení velbloudí samci, což je praktika stará 2 500 let. Událost přitahuje velké davy lidí, kteří sledují, jak velbloudi odění do pestrých bambulí a čelenek soupeří o pozornost ženy.
Navzdory obavám ochránců zvířat ohledně dobrých životních podmínek velbloudů ošetřovatelé tvrdí, že opatření, jako je zavazování velbloudích tlam, aby se zabránilo kousání, zajišťují bezpečnost zvířat. Většina zápasů prý končí bez jasného vítěze, protože ošetřovatelé chtějí zabránit tomu, aby se cenným zvířatům něco stalo.
Sloní pólo: Přizpůsobení tradice
V Thajsku, Nepálu, Mongolsku či na Srí Lance je populární sloní pólo, jde o obdobu tradičnějšího koňského póla, jen hráči nesedí na koních, ale na slonech. Sloní pólo se nejprve ujalo v Indii, kde ho počátkem 20. století hrála britská aristokracie. Tento sport vzbudil zájem pro svou jedinečnou kombinaci národního symbolu, tedy slona, a inovativního způsobu hry, ačkoli vyvolává otázky ohledně důsledků pro zúčastněné slony z hlediska životních podmínek a etického zacházení.
Králičí hop: ze Švédska do střední Evropy
Králičí hop
Králičí hop, který se objevil v 70. letech 20. století ve Švédsku, je rovněž inspirován koňmi. Získal si velmi brzy mnoho příznivců mezi milovníky králíků v celé Evropě. Byly založeny kluby, národní a evropské šampionáty, které oslavují tuto soutěž, jejíž průběh je velmi nevyzpytatelný.
Králičí hop spočívá v tom, že králíci překonávají překážky a kombinují obratnost a trénink v divácky atraktivní formě. Sport se rozšířil ze Švédska přes Dánsko a Německo a nyní je populární i v České republice, kde se mu věnuje stále početnější komunita majitelů a chovatelů králíků.
Šnečí dostihy: Jedinečná podívaná
Mistrovství světa v hlemýždích závodech ve Velké Británii představuje zvláštní, ale okouzlující událost, při níž se do popředí dostává běžný zahradní hlemýžď (Helix aspersa). Soutěž se koná každoročně v Conghamu a šneci při ní závodí v kruhu o poloměru 13 palců, přičemž každý účastník je označen pro snadnější identifikaci.
Závodů se účastní původní evropský šnek zahradní (Helix aspersa), přičemž přísná pravidla zakazují účast nepůvodních obřích šneků. Závody hlemýžďů se konají v různých koutech světa a i u nás si získávají čím dál větší oblibu.
Závody hlemýžďů, jejichž světový rekord byl stanoven v roce 1995 a trval dvě minuty, jsou humornou, ale zároveň vážnou oslavou těchto pomalu se pohybujících tvorů a kladou důraz na trpělivost.
Etické aspekty
Bizarní zvířecí závody se velmi liší svou formou a etickými dopady. Zatímco některé, jako například závody hlemýžďů, jsou neškodné a zábavné, jiné se týkají větších zvířat a jsou spojeny s vyššími sázkami, což vede k významným etickým debatám. Problém spočívá v nalezení rovnováhy mezi kulturními tradicemi a veřejnou zábavou a odpovědností za zajištění dobrých životních podmínek zúčastněných zvířat.
Zdroje: idnes.cz, nasregion.cz, stoplusjednicka.cz
