Baťův mrakodrap neboli "jednadvacítka", navržený vizionářským architektem Vladimírem Karfíkem, byl inspirován výškovými mrakodrapy v USA. Budova se pyšnila výškou téměř sedmdesáti osmi metrů, což z ní činilo druhou nejvyšší budovu té doby v Evropě, překonanou pouze Palácem Všeobecné bankovní jednoty v Antverpách.

Architektonický zázrak ve stádiu vzniku

Zdroj: Youtube

Stavba "jednadvacítky" byla inženýrským počinem, který byl díky použití speciálních zlínských modulů dokončen za pouhé dva roky. Budova se pyšnila na svou dobu nejmodernějšími prvky včetně otevřených kanceláří bez pevných stěn, telefonního a klimatizačního systému, potrubní pošty a zelené střešní terasy.

Mrakodrap byl symbolem modernosti a disponoval technickými novinkami, jako byl vozík na mytí oken s pracovní klecí.

Výtahová kancelář

Z mnoha technologických zázraků v rámci jednadvacítky byla asi nejzajímavější výtahová kancelář Jana Antonína Bati. Jako ředitel firmy Baťa neznal jeho novátorský duch mezí. Unikátní pojízdná kabina s automatickými dveřmi, telefonem, umyvadlem s teplou i studenou vodou, klimatizací a rozhlasem pro přímou komunikaci se zaměstnanci byla mistrovským dílem.

Navzdory svému honosnému vybavení tato mobilní kancelář nikdy nesloužila svému účelu. Vypuknutí druhé světové války a následná hrozba zatčení ze strany Němců donutily Jana Antonína Baťu v roce 1939 emigrovat, takže jeho vizionářský projekt zůstal nevyužit a návrat do Čech se stal nesplněným snem.

Zachovaný odkaz

Příběh Baťovy budovy nabral nový směr její rekonstrukcí v letech 2003 až 2004, kdy se proměnila v sídlo Zlínského kraje a Finančního úřadu. Dnes je nejnavštěvovanější turistickou atrakcí Zlína a nabízí prohlídky s průvodcem, jejichž součástí je i jízda historickým výtahem.

Rekonstrukce byla pečlivá a zajistila, aby se ve výtahu nic nezměnilo – chybějící prvky, jako jsou židle nebo závěsy, byly nahrazeny replikami původních kusů.

Pohled shora

Návštěvníky čeká nejen cesta do historie Baťova architektonického a podnikatelského ducha, ale také návštěva terasy budovy. Z ní se nabízí úchvatný panoramatický výhled na Zlín, od centra města až po tovární prostory, spolu s kavárnou pro chvíle zamyšlení u kávy. Terasu zdobí bronzový odlitek modelu Zlína ze 40. let 20. století, který poskytuje hmatatelné spojení s bohatou historií města.

Zdroje: cs.wikipedia.org, expo58art.cz, krajskelisty.cz