Do vězení náhodou…

Baba Anujka neboli čarodějnice z Vladimirovace je sériová vražedkyně známá snad na celém světě. Odsouzena byla až ve věku 90 let jako „pouhá“ spolupachatelka dvou vražd ač se předpokládá, že záludně zahubila až sto padesát mužů. Zpytovat své svědomí v chládku měla patnáct let. Kvůli svému vysokému stáří byla ze soucitu po osmi letech propuštěna, o dva roky později ve věku sto let ve svém domě ve Vladimirovaci zemřela. Je tak nejstarší vražedkyní, která se kdy dívala na svět skrz mříže.

Strohé zápisky z raného života

Pravé jméno Baby Anjuky je Ana di Pištonja. O jejím dětství se mnoho neví, nejsou žádné záznamy, pokud ano, pak jen neúplné. Údajně se narodila v roce 1838 v Rumunsku. Někdy zhruba v době, kdy jí bylo deset, se rodina přestěhovala do vesničky Vladimirovace na území dnešního Srbska. Její rodiče si jako bohatí dobytkáři mohli dovolit platit jí nákladnou soukromou školu. Získala vzdělání, kamarádila se s vrstevníky z bohatých rodin, dá se říct, že mohla vést hezký život. Bezhlavě se však zamilovala do důstojníka rakouské armády, se kterým měla krátký poměr. Údajně ji prý i nakazil syfilidou, ale zcela jistě si jen párkrát užil a zdrcenou ji odkopnul. Ana zahořkla a odpor k mužům začal zapouštět své hluboké kořeny. Sice se později provdala, ale manželství s mnohem starším mužem její zášť ještě prohloubilo. Porodila jedenáct dětí, z nichž přežilo jen jedno, což bylo zcela jistě další kapkou do poháru hořkosti.

První lektvary z nenávisti

Ana alias Anjuka žila v domě svého otce a když ovdověla, vybavila si tam malou laboratoř, protože chemie byla jejím koníčkem už od školy. Začala se jí věnovat naplno a brzy se z ní stala věhlasná a oblíbená léčitelka a bylinkářka. Ve své apatyce měla například i směsi pro mládence na „onemocnění“, aby se vyhnuli vojenské službě. Ti skutečně onemocněli, ale pak už nemohli vůbec nic, natož narukovat. Pro léky k ní chodily i bohaté paničky, kterým skutečně od neduhů pomohla. Anjuka si tak získala jejich důvěru a ženy se jí začaly svěřovat s manželskými problémy. A tak přišla další šance jak se mstít chlapům za hořké chvilky, které jí způsobil muž jejího srdce.

Pomsta i pomoc v jedné lahvičce

Anjuka začala míchat směsi na manželské problémy, a to velmi zvláštní. Obsahovaly arzen a výtažky toxických bylin, ale v takovém množství, které bylo tenkrát jen těžké odhalit. Její „lektvar lásky“, který měl obnovit touhu manželů a obnovit tak manželské štěstí kupovaly zoufalé a opomíjené manželky. Bohužel se však z jejich mužů nestali vášniví milenci, ale do týdne leželi z neznámého důvodu na márách. Malá pomstička mužům, za to, že své ženy odkopli jako ji ten její důstojník. Anjuka však měla velké pochopení pro manželky hrubiánů. Pro ně vyráběla „kouzelné vody“, které jim měly pomoci zbavit se jich. Taková službička ženě, které to zhoubné mužské plémě ubližuje. Pár kapek kouzelného lektvaru do manželova jídla a za pár dnů z nich byly vdovy.

Kouzelná voda v rukou vražedkyň

A pak najednou umírá manžel jisté S. Momirové, která u Anjuky pravidelně kupuje byliny. Vdova se znovu provdá, ale na stejné záhadné příznaky, jako zemřelý manžel, brzy umírá i její bohatý novomanžel. To už zajímá policii, Momirová je vyslýchána a objeví se první náznaky spojitosti obou smrtí s lektvarem Baby Anjuky. O necelý rok později zcela nečekaně zemře za stejných okolností zámožný tchán novomanželky, po kterém má rodina dědit. Ukáže se, že si také koupila u Anjuky lektvar. V roce 1928 probíhá vyšetřování a obě jsou obviněny, že své oběti otrávily lektvarem od Anjuky. Ženy však tvrdí, že neměly tušení, že jsou lektvary jedovaté, a že věřily, že smrt jejich blízkých zavinily nadpřirozené schopnosti čarodějnice z Vladimirovace. Baba Anjuka popírá, že by kdy prodala jedovatý lektvar, protože jsou všechny její přípravky léčivé. Vraždy se Anjuce nikdy nepodařilo prokázat. Nicméně v roce 1929 byla jako „spoluúčastnice“ těchto dvou vražd odsouzena do vězení.

Zdroje: darktales.blog, www.vintag.es