Antarktida neprobádaná a poznávaná

Pomineme-li domorodé kmeny, které se k jižnímu polárnímu kruhu dostaly před stovkami let na ledových krách, první lidská šlépěj se na zmrzlém kontinentu objevila v roce 1773, kdy sem doplul anglický mořeplavec J. Cook. Další století následovaly expedice z Ruska, Francie nebo Velké Británie. Žádná z nich, včetně prvních dobrodruhů počátku 20. století, kteří se proslavili snahou dobýt neprobádanou oblast, pod vrstvami ledu a sněhu nepátrali.

Pod ledovým příkrovem podřimují sopky

Již před výzkumem vědců z Edinburské univerzity se o existenci několika sopek na tomto kontinentu vědělo. Výsledky jejich práce, které byly zveřejněny nedávno, ukázaly, že se až pod čtyřkilometrovou vrstvou ledu nachází 178 kuželovitých útvarů, z nichž 138 jsou sopky, jejich výška se pohybuje od 100 do 3 850 metrů. „Je fascinující odhalit tak rozsáhlou škálu sopek na tomto relativně neprozkoumaném kontinentu. Lepší pochopení sopečné činnosti by mohlo vrhnout světlo na jejich vliv na led v Antarktidě v minulosti, současnosti i budoucnosti a na další riftové systémy po celém světě,“ řekl jeden z univerzitních vědců Dr. R. Bingham.

Zdroj: Youtube

Dva čilé vulkány

Ze všech sopek Antarktidy jen dvě z nich jsou v současné době činné. Obě jsou svým geologickým složením naprosto jedinečné a odlišné od ostatních sopek světa. Mount Erebus na Rossově ostrově je 3 794 metrů vysoká, vzorky hornin ukazují, že je 1,3 miliony let stará. Naposledy se „zlobila“ v roce 2015. Jako jedna z mála je v jejím kráteru neustále žhavá láva. Druhá dosahuje výšky 576 metrů, leží pod vodou na Jižních Shetlandách. Nejvyšší sopkou je vyhaslá Mount Sidley, její vrchol ční do výšky 4 285 metrů.

Znamenají sopky hrozbu?

Sopky pod ledem v současné době nepředstavují hrozbu, jak tvrdí většina vědců, ale zároveň připouštějí, že je třeba dalších výzkumů. Jejich aktivitu by ale mohlo podnítit ztenčování vrstev ledu v důsledku oteplování. Jedna sopečná erupce výraznou „paseku“ nenadělá, k velkému tání by nedošlo. Horší by bylo, kdyby v Antarktidě vybuchlo sopek víc, to by pak, jak naznačují vědci, mělo velký dopad na celý svět. Dle názoru profesora vulkanologie J. Smellieho by „…sopky roztavily obrovské dutiny v podloží ledu a došlo by k obrovskému tání.“ Antarktida je „mrazničkou“ zhruba 80 procent vody planety. Pokud by roztála, zvýšila by se hladina všech oceánů asi o 60 metrů. A planeta by stala vodním světem…

Zdroje: www.express.co.uk, www.auroraexpeditions.com.au