Cestovatelé jako Luboš Vránek, kteří Albánii opakovaně prozkoumali, tvrdí, že Albánie je doslova skrytý klenot.
Cesta časem: Od izolace k proměně
Když Luboš Vránek v roce 1995 poprvé překročil albánské hranice, setkal se s národem, který se stále ještě vymaňuje z desetiletí izolace pod represivním komunistickým režimem. Albánie byla v té době zemí ostrých kontrastů – její krása byla zřejmá, ale infrastruktura a společenský vývoj jako by ustrnuly v čase. Vránek vzpomíná, jak ho vítali pohraničníci ozbrojení samopaly a jak projížděl oblastmi, kde jako by přetrvával životní styl z 19. století. Země byla syrová, s krásou, která uchvacovala ty, kdo se odvážili do jejích nedotčených hor, řek a jezer.
Přesuneme-li se rychle do roku 2016, Albánie, kterou Vránek znovu objevil, prošla výraznými změnami. Kdysi prázdné pláže na Drači, kde auta jezdila po písku, aby se vyhnula rozbitým cestám, ustoupily řadám hotelů a rušným turistickým místům. Země se modernizovala, přesto si zachovala mnoho z kouzla, které Vránkovi a jemu podobným původně učarovalo.
Majestátní hory: Velkolepé přírodní dílo Albánie
Albánie je proslulá nádhernými horami
Hornatý terén Albánie, zejména na severu, je důkazem drsné krásy země. Albánské Alpy, často přirovnávané k italským Dolomitům, jsou menší, ale neméně ohromující, s rozeklanými vápencovými vrcholy a svěžími údolími. Vránek vypráví o otřesném zážitku při své první návštěvě těchto hor, kdy špatné odbočení během bouřky málem vedlo ke katastrofě. Přesto je to právě nezkrotná příroda, která činí Albánii tak přitažlivou pro milovníky dobrodružství.
Albánské hory nabízejí turistům a milovníkům přírody celou řadu zážitků – od klidných procházek malebnými vesničkami až po náročné výstupy, které odmění úchvatnými výhledy. Pocit izolace v kombinaci se syrovou krásou krajiny poskytuje únik z dobře vyšlapaných cest oblíbených evropských destinací.
Země se složitou pověstí
Historie a pověst Albánie jsou stejně složité jako její krajina. Po dlouhá léta odrazovaly mnohé potenciální návštěvníky příběhy o zločinu a nebezpečí. Nechvalně proslulé zmizení tří českých studentů v horách poblíž města Theth v roce 2001 jen přispělo k nechvalné pověsti země. Přestože záhada zůstává nevyřešena a severní hory představují přírodní výzvu, rizika jsou dnes pro dobře připravené cestovatele minimální.
Země je stále příležitostně spojována s pověstmi o organizovaném zločinu a krevní mstě, ale ty jsou z velké části přežitkem minulosti. Dnes Albánie návštěvníky mnohem spíše překvapí svou pohostinností, úchvatnou krajinou a bohatými kulturními zážitky než skutečným nebezpečím. Největší hrozby v horách dnes představují spíše přírodní hrozby – vlci, divocí psi a medvědi – než nebezpečí ze strany člověka.
Vznikající turistický ráj
Turismus se v Albánii postupně rozrůstá
Proměna Albánie v posledních několika desetiletích vedla k rostoucímu zájmu turistů, zejména těch, kteří hledají alternativu k přeplněným plážím Středomoří. Stále oblíbenější je zdejší riviéra s křišťálově čistou vodou a krásnými plážemi, která vyvolává srovnání se známějšími pobřežími Chorvatska a Řecka.
Ksamil, malá vesnice, která se stala turistickým střediskem, je ztělesněním této změny. Kdysi klidné místo, kde se nacházel pouze kemp, je dnes rušnou oblastí známou svými třemi malými ostrovy a nedotčenou vodou. Rostoucí popularita však s sebou přináší i problémy. V hlavní sezoně jsou pláže přeplněné a rychlý rozvoj předstihl zlepšení odpadového hospodářství a infrastruktury v některých oblastech.
Těm, kteří si chtějí vychutnat krásy albánského pobřeží bez davů, doporučuje Vránek návštěvu v období mimo sezonu – v červnu nebo září – kdy je počasí stále teplé, ale počet turistů je nižší. Je to ideální doba k prozkoumání pláží i četných starověkých památek a kulturních pamětihodností země.
Za plážemi: Bohaté kulturní zážitky
Město Gjirokastër v Albánii je zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO
Zatímco přírodní krásy Albánie jsou bezpochyby velkým lákadlem, kulturní nabídka země je stejně působivá. Starověké ruiny, jako například ty v Butrintu, umožňují nahlédnout do dlouhé a bohaté minulosti země, v níž se projevovaly vlivy od Řeků a Římanů až po Osmanskou říši. Města jako Gjirokastër, zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, zase nabízejí jedinečnou kombinaci historie, architektury a místní kuchyně.
Když už mluvíme o kuchyni, albánská gastronomická scéna je pro mnoho návštěvníků nečekaným potěšením. Převládají zde středomořské chutě s množstvím čerstvých mořských plodů, grilovaného masa a místní zeleniny. A na odvážné jedlíky čekají překvapení – například žabí stehýnka ve městě Gjirokastër, pochoutka, kterou by v tomto koutě Evropy čekal jen málokdo.
Albánie: Destinace jako žádná jiná
Albánie je země, která se vymyká očekáváním. Je to místo, kde se přírodní krásy setkávají s historií, kde dobrodružství čeká na každém kroku a kde minulost a současnost koexistují jedinečným a podmanivým způsobem. Těm, kteří se odváží nahlédnout za hranice mýtů a přijmout drsný půvab země, nabízí Albánie zážitek, který se v Evropě nepodobá žádnému jinému.
Zdroje: kolemsveta.cz, hedvabnastezka.cz, magazin.aktualne.cz
